porcelán
porcelán [it.], slinutá keramická hmota, nejušlechtilejší keramický výrobek, zpravidla bílý, částečně průsvitný. P. vynalezen v 7.st. v Číně za dyn. Tchang. Od 1710 je p. vyráběn také v Míšni (Böttger), odkud se jeho výroba šíří po Německu i do Čech (Horní Slavkov, Klášterec nad Ohří, Březová, Kysibl, později Loket, Stará Role). Význ. byla též porcelánka na výrobu tvrdého porcelánu v Petrohradě, angl. porcelánky Chelsea, Derby a Worcester. Podrobně: nejušlechtilejší keramický výrobek, zpravidla bílý, v tenké vrstvě průsvitný; podle pálení a přísad vzniká tvrdý nebo měkký p., nepolévaný matový p. se nazývá biskvit. P. tvrdý (p . český a většinou evropský) se vyrábí z hmoty obsahující 40-65 % kaolinitu, křemen a živec; hmota p. měkkého (p. východoas.) obsahuje pod 40 % kaolinitu. P. se vyrábí z vytvářecí hmoty získané mokrým mletím surovin a odvodněné na kalolisech. Tvaruje se převážně vytáčením, lisováním anebo litím z licí břečky. Po vysušení se výrobky vypálí na biskvit při 950 °C (přežah). Po zdobení (malování) a glazování se pálí podruhé při 1 450 °C i výše (dožah). Často se maluje až na glazuru. Levným zdobením p. jsou obtisky. Kromě užitkového a ozdobného p. je důležitý p. el.tech. (např. izolátory), tech. a laboratorní. - P. vynalezen v 7.st. v Číně za dyn. Tchang a vyráběn s monochromní glazurou a rytými nebo tlačenými vzory; za dyn. Sung se zelenou glazurou (seladon), s vegetabilním a jiným dekorem malovaným pod transparentní glazurou kobaltovou modří, převzatou z Persie (užívána na glazování kameniny); za dyn. Jüan byl kladen důraz zejm. na tvarování, naturalistický ornament i plastický dekor bez glazury, objevuje se červená malba a malba seladonem na červený podklad, je rozvíjen modrobílý kobaltový p. a z Byzance převzata tech. výzdoby emailem (cloisonné); za dyn. Ming převažuje vícebarevný p., (tříbarevný i čtyřbarevný (tyrkys, fialová, žlutá), objevuje se drobná plastika a nové dekorativní motivy (chryzantémy, krajiny); centralizovaná stát. výr. (značkové produkty) pracuje i pro export do Evropy (od 16.st. port. prostřednictvím); dyn. Čching rozvíjí emailový dekor a nové náměty (broskvové květy) i barvy (,,zelené jablko", černý podklad); v 17. a 18.st. se rozvíjí i jap. výr. pro export do Evropy (po omezení čín. vývozu), zahrnující zejm. značkované vázy s motivy chryzantém. Od 1710 je p. vyráběn také v Míšni (Böttger), odkud se jeho výroba šíří po Německu (Berlín, Nymphenburg, Ludwigsburg) i do Čech (Horní Slavkov, Klášterec nad Ohří, Březová, Kysibl, později Loket, Stará Role). Význ. byla též porcelánka na výrobu tvrdého porcelánu v Petrohradě, angl. porcelánky Chelsea, Derby a Worcester, pozoruhodné kvalitou a bohatstvím nápadů, a fr. manufaktury ve Vincennes, Sèvres a Chantilly. V Čechách dochází na počátku 19.st. k prohloubení výtv. hodnoty p. pod vlivem vídeňské a míšeňské produkce; k význ. patřilo zejm. biedermeierovské nádobí z Karlovarska a zboží období druhého rokoka z porcelánek v Klášterci nad Ohří a Praze. Um. úroveň p. se udržela do zač. 20.st. zejm. zásluhou porcelánky v Lokti, v meziválečném a poválečném období pak hl. přičiněním umělců v porcelánce v Nové Roli a vznikem odb. školy v Karlových Varech. O rozvoj a výtv. hodnotu soudobého č. porcelánu pečuje zejm. Uměleckoprům. škola a Ustředí bytové a oděvní kultury v Praze a ateliér Karlovarského porcelánu v Sadově (místní část Lesov). V.t. barevnou ilustrační přílohu.
