polysylogismus

polysylogismus [-iz-], log . složený sylogismus; navazující posloupnost jednoduchých sylogismů, kde závěr předchozího, tzv. prosylogismu, je premisou následujícího, tzv. episylogismu. Aristoteles ve svých Analytikách p. explicitně nepopisoval, do výkladu aristotelskélog. jej zahrnul až Avicenna.