polykyseliny

polykyseliny, koordinační sloučeniny vzniklé sloučením jednoduchých molekul zákl. kyseliny, např. kyselina sírová H2SO4, s další jednou nebo více molekulami jejího oxidu, např. H2SO4 + nSO3 -> H2SO4 . nSO3. Soli p. vznikají obdobně; např. ze sulfidů přibráním dalších atomů síry vznikají polysulfidy: Na2S + nS -> Na2Sn#+#1. Polykyseliny a jejich soli vznikají u mnoha kyselinotvorných prvků. Např. v křemičitanech připadají na jednu molekulu zásadotvorného oxidu dvě, tři i více molekul oxidu křemičitého SiO2. U fosforu je známa kys. trifosforečná H5P3O10 a další kys. polyfosforečné a jejich soli, u chromu kys. dichromová H2Cr2O7, trichromová H2Cr3O10 a další polychromové kys. obecného složení H2CrO4.nCrO3. Chrom a jeho homology jsou schopny seskupovat velký počet (až 12) vlastních molekul oxidů v p. a jejich solích nebo kolem jiného centrálního atomu. Vznikají tak isopolykyseliny, jako například H6 H2W12O40, nebo heteropolykyseliny, např. H3P(Mo3O10)4.