plastický film
plastický film, souhrnný pojem pro pokusy o trojrozměrné zobrazení reality filmem panoramatickým a stereoskopickým. Panoramatický film využívá k dosažení iluze skutečného prostoru natáčení a promítání několika film. pásů, jejichž obrazy se na okrajích nepatrně překrývají (např. systémy Cinerama a Cirkorama). Stereoskopický film je zal. na binokulárním principu, tj. natáčení a promítání dvou obrazů (na dvou pásech či na jednom páse, děleném na dvě části), přičemž každé oko diváka sleduje jen jeden z těchto obrazů. Separace dílčích obrazů lze dosáhnout buď používáním polarizovaných brýlí, nebo promítáním na plochu upravenou tzv. rastrovou optikou. Všechny techniky jsou zatím náročné a nedokonalé, ačkoliv pokusy o stereoskopický film jsou podnikány již od 1891.
