plachta lodní
plachta, vodní dop . tkanina napínaná na stěžně, ráhna a stěhy, sloužící k pohonu plavidla větrem. Podle umístění od paluby nahoru se dělí ráhnové plachty na hl., košové, brámové, královské, oblohové, popř. ještě měsíční; na stězích jsou stěhovky, na čnělkách ráhen někdy závětrovky, mezi čeleněm a předním stěžněm kosatky. Podle tvaru se rozeznávají p. arabské, portugalské, brigantiny (vratiplachty, popř. s p. vrcholovou), čínské, čtvercové, latinské, lugové, netopýří, rozpěrové vidlicové. P. se ovládají běžným lanovím. Některé soustavy dovolují i plavbu proti větru.
