plíce obecně
plíce, lat. pulmo, pneumon - dýchací orgán suchozemských bezobratlých živočichů i obratlovců, zprostředkující výměnu plynů mezi krví a vzduchem z vnějšího prostředí. U plicnatých plžů (Pulmonata) je k dýchání přizpůsobena nepárová plášťová dutina s bohatě prokrvenou stěnou, např. u plovatky, okružáka. U sumýšů (ostnokožci) jsou vyvinuty tzv. vodní plíce. U pavouků jako p. fungují vchlípené vzdušné vaky, umístěné na zadečku. U ryb nejsou pravé p. vyvinuty; vyskytují se u nich přídatné dýchací orgány - plicní vaky. P. suchozemských obratlovců vznikají embryonálně jako vychlípenina břišní strany trávicí trubice. U obojživelníků jsou p. vakovité, s málo zřasenou vnitřní stěnou. P. plazů mají vytvořené záhyby a přepážky. P. ptáků a savců mají složitější stavbu. P. ptáků jsou poměrně malé, mají trubicovitou stavbu a jsou málo roztažitelné. Dýchací plochu rozšiřují vzdušné vaky. P. savců tvoří houbovitá plicní tkáň tvořená mil. drobných plicních sklípků. - U člověka jsou plíce párový orgán uložený v dutině hrudní v pravé a levé pohrudniční dutině, mezi nimiž je prostor, tzv. mediastinum (mezihrudí), zprostředkující výměnu plynů mezi vzduchem a krví. P. jsou kryty poplicnicí. Pravá plíce má tři laloky, levá dva. V p. se větví průdušky postupně až na nejjemnější průdušinky, které se otvírají do plicních sklípků (alveolů).
