patriarcha
patriarcha [řec.] v Septuagintě ozn. náčelníků hl. izraelských kmenů; v apokryfech a v Novém Zákoně Abrahám, Izák, Jákob, a jeho 12 synů; v širším bibl. význ. také prvních 10 praotců od Adama do Noa nebo od Noa do Abraháma; hodnost nejst. kř. biskupů; později též biskupů v Aquileji (dnes v Benátkách), Lisabonu, Toledu a Goau; praotec pokolení, stařešina rodu.
