pas průkaz

pas [něm.] 1. úřední průkaz totožnosti pro cestování do ciziny; pas cestovní. Vyvinul se v 18.st. ze středověkého glejtu (od 11.st.), tj. ochranného doporučujícího listu, zajišťujícího držiteli nedotknutelnost a ochranu; 2. zvl. úřední průkaz pro mimořádné oprávnění, např. zbrojní pas.