parní turbína
parní turbína, tepelný lopatkový rotační motor, v němž se mech. energie získává expanzí vodní páry v jednom nebo postupně v několika turbínových (tlakových) stupních, tvořených rozváděcím a oběžným kolem (věncem lopatek) obvykle s axiálním průtokem. U rovnotlakového stupně probíhá expanze ze vstupního na výstupní stav (tlak) v rozváděcím kole (dýzách); v oběžném kole je tlak stálý (pův. Lavalova p. t. z 1893). U přetlakového stupně expanze probíhá (tlak klesá) v kole rozváděcím i oběžném (pův. Parsonova p. t. z 1884). Několikastupňová p. t. (provedení pro větší výkony a tlaky páry) může být rovnotlaková (z rovnotlakových stupňů), přetlaková nebo kombinovaná (rovnotlakové a přetlakové stupně). Podle využití výstupní páry jsou p. t. kondenzační (pára kondenzuje v kondenzátoru), protitlakové nebo odběrové. Podle návaznosti na poháněný stroj jsou p. t. přímo spojené s poháněným strojem (většina) nebo p. t. s převodem. P. t. při přímém spojení s el. generátorem mají 3 000, popř. l 500 otáček . min 1, u menších výkonů pro pohon rychloběžných strojů nebo s převodem do pomala mají 4 500-7 500 otáček . min-1. Průtok páry od vstupu po výstup z p. t. může být v jednom tělese (jednotělesová p. t. pro menší výkony) nebo v několika tělesech odstupňovaných podle tlaku (vysokotlakové, středotlakové a nízkotlakové těleso).
