parlament pařížský
parlament pařížský, ve Francii v 13. až 18. století nejvyšší soudní a správní instituce. Vyvinul se z pův. šlechtické král. rady, měl právo verifikovat král. nařízení (bez jeho registrace neměla platnost zákona) i právo vyjádřit nesouhlas s král. opatřením (právo remonstrace). Hájil nezávislé postavení Francie (vůči papeži - galikanismus) a autoritu král. moci, jmenoval regenty. Od 16.st. byly funkce v p. p. prodávány, od 17.st. přecházely do dědičného vlastnictví a byly spojeny s nobilitací příslušníků zbohatlé burž. P. p. se stával centrem opozice vůči absolutismu (fronda), za Ludvíka XIV. jeho práva omezena. Ve fr. provinciích existovaly od 15.st. (1443 Toulouse, 1451 Grenoble) další parlamenty s nezávislou zákonnou mocí. P. p. v září 1788 rozhodl o svolání gen. stavů. V prosinci 1789 byly fr. parlamenty správní reformou zrušeny.
