papír
papír [něm.< řec.], jemná většinou rostl. vlákna, zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná nebo uhlazená. Vyrábí se převážně z drobně rozdrceného dřeva, které se vaří s látkami rozpouštějícími nežádoucí příměsi (třísloviny, pryskyřice, lignin). Zbývající vlákna se vypírají, rozmělní a melou v holandrech, kde se klíží a mísí s plnivy, popř. s barvivy. Zpracovávaná papírovina se vede na papírenský stroj, kde se zplsťuje na kovových sítech. Potom se ždímá, suší a hladí na žehlicích válcích. Jakost a použití papíru určuje použitá surovina a zpracování. Z čisté celulózy se vyrábí např. p. filtrační, fot. a graf. Další druhy p. jsou např. kartón, lepenka, p. novinový a balicí, lišící se zejm. hm. a tloušťkou. P. v užším smyslu má plošnou hm. 8 - 149 g/m2. Tiskový p. je vyroben a upraven tak, aby jej bylo možno potiskovat některou tiskovou tech. v arších nebo kotoučích. - K vynálezu p. došlo v Číně ve 2.st. n.1. V 8.st. se znalost technol. výr. p. přenesla do Samarkandu a prostřednictvím Arabů se rozšířila po celém Přednim východě. V 11.st. byla výr. p. známa na lberském poloostrově, ve 13.st. v Itálii a ve 14.st. ve Francii a v Německu. Existence papírny v Chebu, zal. údajně 1370, je zatím jen domněnkou, stejně jako nejsou přesvědčivé zprávy o výr. p. v č. zemích před 1490; avšak na zač. 16.st. je známo v č. zemích již 22 papíren a jejich počet stále stoupal.
