paleocén
paleocén [řec.], geol. nejst. oddělení paleogénu a třetihor vůbec; zavedené v 70.letech 19.st. Nejčastěji se dělí odspodu na dán, mont (spodní p.), tanet (svrchní p.). Spodní hranice p. se klade na 67-65 mil. let, svrchní na 54-53 mil. let před dneškem.