paján
paján [řec.] 1. epiteton (paián či paiéón, v mykénštině pajávón) nejasného pův., dávané především Apollónovi jakožto bohu lékařství, ale i jiným bohům; 2. sborově zpívaný děkovný hymnus řec. bohům (pův. Apollónovi), doprovázený hudbou a tancem. Provozován před bitvou či po ní, před hostinou, při svatbě aj. slavnostních příležitostech. Od 4.st. př.n.l. užíván i k oslavě osob, zejm. helénistických vladařů.
