paidea
paidea [paj-, řec.], výchova ve starověkém Řecku, směřující k harmonickému rozvoji tělesných a duševních vlastností příslušníků vyšších spol. tříd. Zahrnovala gramatiku, hudbu, zpěv, sborový tanec, mimiku, spol. výchovu a gymnastiku. Paidagógos (pedagog) byl pův. průvodce chlapců st. než 7 let, jež učil chování a zákl. těl. Paideutés, první učitel těl. u starověkých Řeků, doživotně volený a požívající vysoké úcty. Paidonomos, učitel a vychovatel chlapců od 7 let, nejvyšší představitel systematické těl. ve starověké Spartě. Paidotribés, učitel zápasu, šermu a střelby v palaistře.
