přijímání eucharistie
přijímání, eucharistie - v křesťanství jedna ze sedmi svátostí, součást náb. kultu; obřad, jehož vykonávání má zajistit věřícím účast na Kristově těle a krvi a na milosti boží. Zákl. obřadu p. je bibl. legenda o poslední večeři Ježíše Krista, který údajně v předvečer své smrti ustanovil "hod chleba a kalicha" jako prostředek zpřítomnění svého těla a krve. P. chleba (hostie) a vína se tak stalo mysticko-symbolickým aktem spojení věřícího s Kristem a s ostatními příslušníky církve (v kat. a pravoslavném ritu doslovně, podle protestantské církve symbolicky). V pravoslaví a protestantismu přijímají věřící při eucharistii jak víno, tak chléb, v katolicismu po dlouhá staletí jen chléb; teprve II. vatikánský koncil umožnil i katolíkům přijímat rovněž víno. - Podle kř. víry dochází při p. k "přepodstatňování" (transsubstanciaci) chleba a vína v tělo a krev Ježíše Krista. V raném kř. svátost p. neexistovala, neboť se předpokládalo, že Kristus svou obětí již vykoupil hříchy lidstva. Přijímání podjednou oddělovalo v římkat. církvi laiky a kněze. Proto již ve středověku vznikala hnutí proti tomuto rozdělování, požadující p. pod oběma způsoby - utrakvismus, z lat. sub utraque specie, pod obojí způsobou. Tento požadavek vyzdvihli zejm. husité, jejichž umírněné křídlo se nazývalo kališníci (kalich jako liturgická nádoba určená pro "krev Páně po způsobu vína").
