předrománské umění

předrománské umění, souborný název pro um. 5.-pol. 11.st., jež se nerovnoměrně rozvíjelo vesměs na územích někdejší západořím. říše v podmínkách vznikajícího feud. Slohově znamenalo pozvolnou, místně zabarvenou syntézu dědictví antiky, složek i abstraktních forem germ. etnických skupin a podnětů z Byzance. Postupně směřovalo k první středověké monumentalitě. K zvláštnostem patří anonymita umělců a výr. i ideol. spojitost s církví a nejvyšší světskou mocí (výskyt dvorské kult.). Zahrnuje: a) um. předkarolínské (5.-8.st.) v oblastech langobardské, vizigótské a franské říše, ostrovní s částí irskou a anglosaskou a první um. projevy ve Skandinávii; b) um. karolínské (konec 8.-pol. 10.st.) v říši Karla l. Velikého (karolínská renes.) a jeho nástupců ve Francii (říše západofranská), kde předjímalo um. rom.; c) um. otonské (2.pol. 10.- pol. 11.st.) v řím.něm. říši za vlády tonů s hl. ohnisky ve stř. Německu a Porýní; znamená něm. předstupeň rom. umění.