přímus právo

přímus, právo donucovací, právo zapovídající - a) za feud. oprávnění vrchnosti přikazovat svým poddaným, např. aby nemleli zrno jinde než v panském mlýně, aby nekupovali pivo jinde než v panských hospodách; b) v soudobém právu tzv. s mluvní p. znamená, že v některých případech (např. při smlouvě o dodávce výrobků) má určitá strana (popř. obě strany) povinnost uzavřít určitou smlouvu. V.t. kontraktace.


zpět