příjem
příjem 1. ekon. a) p. pracovní, v social. hlavní zdroj získávání životních prostředků - vedle sociálních důchodů a bezplatného zajišťování potřeb obyv. společností; b) p. na osobu (na hlavu), poměr mezi p. rodiny a počtem osob v rodině. Rozhodujícím činitelem je obvykle počet nezletilých dětí a rozdíly v p. na hlavu, jež takto vznikají, jsou zpravidla větší než rozdíly v prac. p. V social. jsou tyto rozdíly zmenšovány zvyšováním spol. péče o děti, tj. postupným přenášením výdajů na děti z rodinného rozpočtu na státní; c) p. zboží, obch. operace představující odběr zboží (převzetí zásilky od dodavatele či dopravce) a přejímku zboží. V.t. příjmy státní; 2. radiotech. a) zachycení elmag. vln určitého vysílače, jejich zesílení a reprodukce (v.t. radiový přijímač); b) p. výběrový (diverzitní), souč. příjem zprávy několika přijímači. Na výstup se přivádí příjem nejkvalitnější; c) p. panoramatický, souč. sledování intenzity pole řady vysílačů, pracujících ve stejném kmitočtovém pásmu, na obrazovce přijímače; d) p. směrový, příjem signálů, které přicházejí z daného směru. V.t. navigace.
