kladení vajec
kladení vajec, ovipozice - součást rozmnožovacího (reprodukčního) chování oviparních živočichů. U živočichů s vnějším oplozením, např. u žab a ryb, dochází při k. v. zároveň k oplození. Samice většinou klade vajíčka kladélkem (ovipozitor) buď na povrch rostlin, nebo do jejich pletiv (u býložravých druhů), do tkání hostitele (cizopasníci) nebo do půdy, např. saranče. Při nepravé živorodosti (ovoviviparii) jsou vajíčka zadržována až do vylíhnutí larev ve vejcovodu nebo děloze matky. V typické formě je k. v. vyvinuto jen u ptáků a plazů. Vejce vznikají ve vaječnících, jejichž činnost je závislá na periodicitě denního osvětlení, na teplotě okolí, na kvalitě potravy a dalších faktorech. Uvolnění vajíčka (ovulace) může nastat buď spontánně, např. u slepice, nebo může být vyprovokováno pohledem na samce. Po ovulaci sestupuje vajíčko do vejcovodu. Vypuzení vajec z těla se uskutečňuje stahem vejcovodů vlivem oxytocinu z neurohypofýzy.