ověřování
ověřování 1. log. verifikace, zjišťování formální správnosti nebo obsahové pravdivosti dané teorie či hypotézy. O. je buď přímé prostřednictvím praxe, nebo zprostředkované empirickým testováním důsledků vyplývajících z přísné teorie; 2. právo úřední potvrzování pravosti dokladů, které provádí státní notářství. Ověřuje se buď pravost podpisu na listinách, nebo souhlas opisu s originálem. V ČR se též ověřuje na některých obecních úřadech; 3. el.tech. cejchování - činnost ověřující správnost údajů přístrojů a zkušebních strojů. Skládá se z kontroly správné činnosti, spolehlivosti a zjištění chyb v údajích. O. se provádí srovnáním údaje ověřovaného přístroje s údajem měřícího přístroje podstatně přesnějšího.
