otonská renesance
otonská renesance, ideol. a polit. program řím. něm. říše za vlády Otonů (saská dyn.) v 10.-zač. 11. st.; vyjadřoval jejich nároky na dědictví po Karlovcích v Německu a v Itálii a mocenské ambice říše v zahr. politice. Projevoval se přijetím císařského řím. titulu (imperator Romanorum), napodobováním pozdně ant. řím. vzorů, spřízněním s byz. císaři (měli stejný titul) a přisvojováním si svrchovanosti nad kř. evr. státy (s výjimkou vých. kř.). Vrchol o. r. za Oty III., který chtěl přesunout své sídlo do Říma (výstavba císařského paláce na Aventinu). O. r. měla kult. význam (otonské umění), v polit. oblasti byla nástrojem expanze něm. feudálů. V.t. renovatio imperii.
