osobní užívání
osobní užívání, podle čs. obč. práva práv. vztah mezi social. organizací a občanem, na jehož zákl. občan užívá byt aj. obytné místnosti (např. ve svobodárně) nebo místnosti nesloužící k bydlení (např. garáže) nebo pozemek. O. u. není časově omezeno a přechází na dědice uživatele (u o. u. pozemků), resp. na živé osoby uvedené v zák. (u ostatních druhů o. u.).
