organismus
organismus [-nyz-, řec.] 1. biol. ústrojenec, živý tvor, živý jedinec (mikroorganismus, rostlina, živočich, člověk), základní jed. živé přírody. Je složen z ústrojí (orgánů). Vyznačuje se souborem tělesných znaků a životních projevů, k nimž patří hl. metabolismus, růst, vývoj, rozmnožování, dráždivost, dědičnost, způsob výživy (autotrofie, heterotrofie). O. je úzce vázán na prostředí, s nímž tvoří nedílný dynamický celek. Trvání o. je omezeno jeho individuálním životem, popř. životním cyklem. O. je buď jednobuněčný (bakterie, kvasinky, prvoci, některé řasy), nebo vícebuněčný (rostliny, živočichové, člověk). O. je nejelementárnější částí druhu. Formování celistvého o. probíhá jako proces diferenciace struktur (buněk, tkání, orgánů) i funkcí a jejich integrací jak v ontogenezi, tak i ve fylogenezí. Z tohoto hlediska nutno chápat o. jako celistvý systém v rámci druhu, který pak je systémem vyššího řádu; 2. filoz. v úzkém smyslu biol. individuum, ucelený živý systém uspořádaný v čase a prostoru, schopný samostatné existence díky přizpůsobování se prostředí; v širokém smyslu jde o každý systém, který je způsobem své organizace podobný živému organismu.
