optoelektronika
optoelektronika [-ny-], obor na rozhraní optiky a elektroniky, studující a popisující systémy zpracování a přenosu informace. Jejím zákl. je interakce elmag. záření a el. nabitých částic v pevné látce. Užití o. zvyšuje rychlost zpracování informačních toků; dosahuje vysokých hustot záznamu informace v opt. pamětech, zvyšuje kvalitu a rychlost přenosu informace. Optoelektronické součástky: polovodičové zdroje koherentního (laserové diody) i nekoherentního (elektroluminiscenční diody) záření, polovodičové detektory, prvky vláknové a integrované optiky i tradiční prvky, např. fotonásobiče, fotočlánky, snímací elektronky, obrazovky. Optoelektronické obvody se užívají např. jako střídače, vazební členy mezi zesilovacími stupni, zesilovače. Předností o. je dokonalá el. izolace mezi vstupem a výstupem, přenos signálu v jediném směru a poměrně jednoduchá tech. obvodová.
