optická mřížka
optická mřížka, řada rovnoběžných štěrbin (u mřížky na průchod) nebo plošek (u mřížky na odraz), velmi hustě vedle sebe, např. 1 000 na l mm. Po průchodu (nebo odrazu) dochází k interferenci jednotlivých svazků světla a tím k rozložení světla na spektrum. O. m. se vyrábí rytím do vrstvy nanesené na skleněnou podložku s následujícím kopírováním nebo holograficky. O. m. bývají rovinné nebo konkávní. Vzájemná vzdálenost středů dvou sousedních štěrbin (plošek) se nazývá mřížková konstanta a její převrácená hodnota je rovna lineární hustotě vrypů, tj. jejich počtu na jed. délky.
