olmécká kultura
olmécká kultura, laventská kultura první vyspělá předkolumbovská kult. v Americe; centrum na již. pobřeží Mexického zálivu, odkud se šířila do stř. a záp. Mexika, Guatemaly a Salvadoru, artefakty o. k. byly nalezeny i v Kostarice. Vznikla asi ve 12.st. př.n.l. a zanikla nejpozději ve 3.st. př.n.l.; největší rozkvět v 9.-5.století př.n.l. Hl. centry byly La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo a Cerro de las Mesas. Je považována za základ všech pozdějších vyspělých kultur Mezoameriky. Kdo byl nositelem o. k., není známo, ve 40.letech 20.století byla omylem přisouzena Olmékům, kteří v těchto místech žili téměř o l 500 let později. V o. k. vyniká vyspělé stavitelství (kamenné chrámy, kultovní střediska, stavby m. charakteru) a monumetální sochařství. Byly nalezeny reliéfní stély, plastiky tzv. jaguářího muže (související s uctíváním jaguára, patrně ztělesňujícího moc země) a zejm. gigantické kamenné hlavy válečníků (až 4 m vysoké), jež snad představují božstva planet. Vyspělá řemesla (zejm. zpracování nefritu); vznikly základy exaktních věd (kalendář se znaky pro 20 dní, pětková číselná soustava). Nositelům o. k. se připisuje i vytvoření raného hieroglyfického písma.
