oligocén
oligocén [řec.], geol. nejml. oddělení paleogénu (starších třetihor); zavedené 1854. Stupňové členění o. není ustáleno. Ve stř. Evropě (Paratethydě) se o. člení odspodu na stupně kiscell a eger (přecházející do st. miocénu). V záp. Evropě se k o. počítá st. sanois a ml. stamp, popř. svrchní tongr, rupel a chatt. Spodní hranice o. se klade na 37 mil. let, svrchní na 23-24 mil. let před dneškem.
