obratlovci
obratlovci, Vertebrata podkmen strunatců. Tělo rozlišeno v hlavu, trup s končetinami a ocas. Oporou těla je páteř, složená z obratlů. Nervovou soustavu tvoří hřbetní trubice s mozkem. Srdce je umístěno na břišní straně těla. O. dýchají žábrami nebo plícemi. Pohlaví jsou odděleného. Vývoj je většinou přímý. Samostatně se pohybují z místa na místo, a to i na velké vzdálenosti. Akt. vyhledávají potravu. Žijí v nejrůznějším prostředí : na suchu, ve vodě i ve vzduchu. Recentní (současně žijící) o. se obvykle systematicky dělí na 7 tříd : 1. kruhoústí, Cyclostomata 2. paryby, Chondrichthyes 3. ryby, Osteichthyes 4. obojživelníci, Amphibia 5. plazi, Reptilia 6. ptáci, Aves 7. savci, Mammalia Několik dalších tříd o. patří k vyhynulým (fosilním) živočichům. Kruhoústí, paryby, ryby a obojživelníci bývají ozn. jako nižší obratlovci; po celý život nebo alespoň v larválním stadiu dýchají žábrami a při vývoji zárodku se netvoří zárodečné obaly. Plazi, ptáci a savci jsou ozn. jako vyšší obratlovci; v žádném stadiu nedýchají žábrami a při vývoji zárodku se tvoří zárodečné obaly. Kruhoústí dosáhli největšího rozvoje v siluru, ryby v devonu, obojživelníci v karbonu, plazi v druhohorách, ptáci a savci v třetihorách. - V souč. známo asi 37 600 druhů žijících (recentních) obratlovců. Kromě toho bylo popsáno mnoho druhů vyhynulých (fosilních), které žily v minulých geol. dobách.
