obléhací tábor
obléhací tábor, ve středověku opevněné tábořiště vojska při obléhání; u nás zejm. v 15.st. Součástí o. t. mohla být palebná postavení a opevněné velitelské stanoviště. Obléhatelé bydleli v zahloubených přístřešcích nebo ve stanech. U ostrožných hradů byl o. t. situován na ploše ostrožny před hradem, v ostatních případech dle konkrétní terénní situace. Během jednoho obležení mohlo být zbudováno i více o. t., které spolu s dalšími obléhacími pracemi (uzávěry, bašty) tvořily celý systém. Nejlépe je zachován a archeol. zkoumán o. t. husitů před Novým Hradem u Kunratic z roku 1421.
