obléhací praky
obléhací praky, mech. válečné stroje používané k boření pevnostních objektů ve starověku a středověku. Existovaly tři typy jejich konstrukce: a) stroje zal. na rotačním momentu dvojzvratné páky (příčné břevno, kolem něhož se otáčelo vrhací rameno, zakončené na kratší straně závažím; delší stranou vrhalo kamenné koule); patřily k nim blydy, mangany; b) stroje pracující na zákl. pružnosti dřeva či kovu; např. balisty. Na stejném principu jednoramenné praky a šípomety; c) torzní praky; střela vymršťována v důsledku torzních vlastností organických látek (žíně, šlachy); patřily k nim monagkony, euthythonony, onagry.
