objekt a subjekt
objekt a subjekt, filoz. kategorie označující jako objekt to, co stojí proti subjektu a jeho praktické i poznávací činnosti; jako subjekt se označuje nositel a zdroj aktivity, zaměřené na objekt. Objektem se stává vše, co existuje nezávisle na subjektu, ale zároveň vchází do okruhu subj. činnosti. Pův. (např. u Aristotela) označoval pojem subjekt nositele vlastností a byl totožný se substancí. Novověká filoz. vyzdvihla především gnozeologický aspekt o. a s. (R. Descartes). Poměr subjektu jako vědomí a objektu jako fyzického světa nemohl vyřešit metafyzický mater., neboť nedokázal odhalit materiální praxi jako činný, hist.-spol. základ vzájemného působení o. a s. Některé filoz. teorie tvrdí, že poznávaný objekt je bezprostředně dán subjektu a že činnost subjektu vždy znamená ústup od objektu (nazíravý materialismus, pozitivismus, fenomenologie). Jiné koncepce předpokládají, že objekt je objektivací vnitřního obsahu subjektu (kantovství, pragmatismus).
