obejití

obejití, voj . hlubší manévr do boku a týlu nepřítele prováděný v taktické (operační) součinnosti s vojsky útočícími čelně. Smělá a v rychlém tempu prováděná o. nutí nepřítele měnit systém obrany, což má za následek snížení jeho odporu.


zpět