obecné právo

obecné právo, ius commune - soubor soukromopráv. ustanovení práva Justiniánského (Corpus iuris civilis), kanonického (Corpus iuris canonici) a langobardského (libri feudorum), zpracovávaný od 14.st. zejm. v Itálii a Německu. O. p., v němž převažovaly prvky římskopráv., tvořilo posléze díky jednotící činnosti práv. vědy jednotné evr. kontinentální právo, které platilo podpůrně všude tam, kde neplatil speciální předpis domácího práva partikulárního (v.t. recepce římského práva). O. p. odstranily teprve burž. kodifikace soukromého práva. V.t. common law.