normalizace obecně
normalizace [lat.] 1. stanovení předpisů (norem), majících za úkol sjednocení rozměrů, tvarů, jakosti ap. (v.t. standardizace); uvedení v normální stav; 2. sociol. uvedení vztahů mezi jedinci, skupinami, státy do souladu s přijatými normami soužití. V.t. normalizace mezinárodní.
