nizam-i cedid
nizam-i cedid [ny- -dy-, turecky nový systém], pokus o reformu rozkládající se voj.-feudální soustavy osmanské říše za vlády sultána Selima III. 1789-1807; byl vyvolán v důsledku krachu ve válce s Ruskem a Rakouskem 1787-92. Sultán zrušil pronájem výběru daní, odebral statky leníkům neplnícím povinnosti, zavedl daně ve zboží ke krytí reforem ústředního správního aparátu a zřídil novou pravidelnou armádu, opírající se o vlastní zbrojní manufaktury. Sociální základnu reforem tvořila část dvorských a adm. kruhů. Janičáři, duchovenstvo a provinční feudálové, odmítající přeměny, využili sultánovy kolísavé politiky vůči evropským mocnostem, svrhli Selima III. a dosadili nového sultána Mustafu IV., jenž reformy odvolal.
