párové souhlásky
párové souhlásky, jaz. v zásadě shodně artikulované souhlásky lišící se navzájem pouze jedním podstatným znakem, nejčastěji znělostí (v češtině např. p - b, t - d). Některé p. s. se zčásti liší i poněkud jiným místem artikulace (v č. hrdelné ch - zadopatrové h tvoří znělostní. dvojici). Opakem jsou souhlásky nepárové, jedinečné (v češtině l, r, m, n, j). V.t. souhláska.
