neoplasticismus
neoplasticismus [-tyciz-, řec.], původně mal. směr vytvořený P. Mondrianem 1913-17, odvozený z kubismu, zobrazující ideu geom. řádu světa (harmonie vztahů), zbaveného všech nahodilostí, pomocí elementárních výtv. prostředků - 6 zákl. barev a horizontálních a vertikálních linií. Později aplikován též v arch. (soustavy pravoúhle napojených ploch, spojených s prostorem a časem), soch. a užitém um. Charakteristická je geom. jednoduchost, konstruktivnost a funkčnost (užité umění). Hl. orgánem byl čas. De Stijl, představitelé: P. Mondrian, T. van Doesburg, G. Vantongerloo, J. J. P. Oud. N. měl vliv především na Bauhaus myšlenkami odrazu a spoluvytváření moderní civilizace.
