nó divadlo

nó, forma jap. divadla ze 14.st., zachovaná v téměř nezměněné podobě do souč. Vytvořili ji především Kanami a jeho syn Zeami v 2.pol. 14. a l.pol. 15.st. V souhlase s tehdejšími est. požadavky kultivované vládnoucí třídy, za jejíž patronace div. vzkvétalo, se hry podobají bás. vizím, zachycujícím zlomek lidského osudu, hluboký cit nebo činy božstev. Nositelem ústředního motivu je hl. postava. Hraje ji (muže i ženu) herec šíte, v masce s oduševnělým výrazem. Vyjadřuje se deklamací, zpěvem, stylizovaným pohybem a tancem. Dále se na představení podílejí protihráč (waki), pomocní herci, chór a hudebníci. Dodnes se hraje přes 200 nó her, např. Komači naštěvovaná (Kanami), Vítr v piniích (Zeami), Na řece Sumida (Motomasa).