mrtvý jazyk
mrtvý jazyk, jazyk, který přestal plnit funkci mateřského a nár. jazyka, ztratil svého spol. (nár.) nositele, a tím se zastavil jeho přirozený vývoj. Dochoval se z doby živého užívání v písemné podobě. Nositelé m.j. vyhynuli, přešli na užívání jiného jazyka; někdy se takový jaz. dále vyvíjel do odlišných podob (latina ve vztahu k rom. jazykům). Mrtvé jazyky se někdy oživují pro určité spol. potřeby (latina nebo hebrejština).
