monofyzitismus
monofyzitismus [-tyz-], odštěpený směr kř. náb., který zal. v 5.st. n.l. alexandrijský kněz Eutychés učením, podle něhož tělo Ježíše Krista obsahuje pouze jedinou božskou přirozenost (řec. fysis). Na chalkedonském koncilu 451 byla mystika m. odsouzena zásahem řím. biskupa. V důsledku toho se stoupenci m., pocházející zejm. z vých. části římské říše, počali od monofyzitismu uchylovat a zakládat vlastní křesťanské církve.
