modulární stavebnice
modulární stavebnice, výpočetní tech. unifikované, vzájemně fyzicky, fyz. i log. kompatibilní funkční bloky, umožňující vytváření mikroprocesorových sestav pro nejrůznější aplikace prům. i laboratorního charakteru. Jádro stavebnice tvoří mikroprocesor, k němuž lze připojovat další funkční celky (paměti, obvody pro styk s okolím, přepínače signálních cest) tak, aby uzavřený funkční celek umožňoval právě pokrytí nároků dané aplikace bez materiálových redundancí, plynoucích obvykle z použití univerzálního počítačového systému. Klas. příkladem je např. stavebnice INTEL SBC (Single Board Chipe), umožňující realizaci mikroprocesorové soustavy pro různé stupně náročnosti na jediné desce.
