model obecně
model [it.] 1. log. a metodologie vědy a) interpretace, tj. oblast významů výchozích výrazů kalkulu, které dosazeny na místa příslušných výrazů činí smysluplnými všechny správně utvořené formule daného kalkulu. Interpretací v tomto smyslu se rozumí připisování významů výchozím výrazům, čímž se stávají smysluplnými všechny výrazy kalkulu; b) analog. (schéma, struktura, znakový systém) určené části přír. nebo sociální reality, výtvorů lidské kultury, konceptuálně teor. tvorby atd. jakožto originálu. Tento m. (analog) slouží k hlubšímu poznání originálu, jeho konstrukce a organizace, ale i přeměn a jejich podmínek. Z hlediska log. je metodologie m. zal. na vztazích izomorfismu a homomorfismu (izomorfní nebo homomorfní zobrazení objektu je jeho modelem); 2. výp. tech. a) výsledek modelování; b) zařízení schopné provádět simulaci; c) model sítě, model ke studiu instrukční sítě; 3. výtv.um. živá nebo věcná (zátiší) předloha výtv. díla sloužící k zobrazení nebo k přípravnému studiu; podle soch. m. (sádra, vosk, hlína) je prováděno konečné dílo (odlití, vytesání). V.t. modelka.
