močická kultura
močická kultura, jihoamer. předincká kult. na sev. pobřeží Peru hl. v údolí ř. Moche a Chicama. Vznikla na zač. n.l., v pol. 1.tis. rozšířena podél peruánského pobřeží na S a J od m. Trujillo v oblasti mezi řekami Lambayeque a Casma. V 7.-8.st. postupný úpadek, nositelé m. k. ustupovali k S. Na m. k. navazuje kult. Huari. Hosp. bylo zal. na intenzívním zeměd. (umělé zavlažování); význ. mořský rybolov. Vysoká úroveň řemesel: hrnčířství, zpracování kovů (zlato, stříbro, měď), tkalcovství, řezbářství, zpracování perleti. Spol. členěna na šlechtu, svobodné a otroky. Nositelé m. k. patrně nevytvořili centralizovaný stát, existovalo několik raně třídních států městského typu. V náb. převládal kult zbožštělých zvířat. Mrtví byli pohřbíváni s bohatou výbavou. Stavby byly z nepálených cihel (chrámy, paláce, obytné budovy) s plochou nebo sedlovou střechou, ze stejného materiálu jsou i opevnění a stupňovité chrámové pyramidy (Huaca de la Luna, Huaca del Sol). Stavby jsou ve velkých plochách reliéfně zdobeny stylizovaným rostlinným a zvířecím dekorem. Těžištěm um. projevu je real. vícebarevná keramika, která je zákl. pramenem k poznání života nositelů m. k.: kultovní a rituální scény, skupiny mytol. bytostí, lovecké a rybářské výjevy, typy oděvů, ozdob, modely staveb, nemoci a léčení, druhy trestů, slavnosti. V hrobech nalezeny i péřové mozaiky a lineárně vzorované tkaniny barvené rostlinnými barvivy.
