mikroelektronika
mikroelektronika [-ny-], vědní obor zabývající se vyšším funkčním využitím hmoty. Cílem je zmenšování rozměrů a hm. elektronických přístrojů a zařízení při souč. zvýšení mech. i klimatické odolnosti, provozní spolehlivosti a životnosti. Prvním stupněm je sdružování akt. i pasívních prvků obvodu v kompaktní montážní bloky - moduly. Určitým typem jsou mikromoduly, sestavené z mikroelementů na keramických destičkách shodných rozměrů. Dalším stupněm je miniaturizace, vytváření obvodů pomocí tech. tenkých vrstev. Tímto způsobem se dosahuje hustoty až 350 součástek na l cm2 při značném snížení počtu vnitřních spojů, které jsou zdrojem častých poruch. Nejnovější je tech. obvodů v pevné fázi, kde se využívá technol. známých z výr. polovodičů. Nejvyšším stadiem jsou integrované obvody. V tomto případě již zaniká pojem součástky; obvod je řešen z hlediska požadované funkce a všechen materiál je funkčně využit. Tyto způsoby provádění el. obvodů bývají zahrnovány pod pojmy subminiaturizace a mikrominiaturizace.
