mexická hudba
mexická hudba, vychází z pův. indiánské hudby Mayů, Aztéků, Toltéků a hudby špan. dobyvatelů. Afr. vliv se uplatnil jen na pobřeží Tichého oceánu. Indiáni měli své domy zpěvu a tance blízko chrámů, zasvěcených bohu Macuixochitlovi. Pův. nápěvy se nedochovaly, ústní tradicí trvá hud. mesticů. Z hud. nástrojů byly používány např. aztécká flétna, buben teponaxtli, chrastítka sonajas, trubky z mořské ulity. Po dobytí Mexika 1521 nastal silný vliv špan. hudby duchovní i světské; do lid. m. h. uvedena kytara, harfa a evr. smyčcové nástroje. Kreolské formy mexických písní jsou zvl. canción ranchera, balada corrido, z tanců oblíbeny cucaracha, huapango, jarabe, son michoacano. Umělá m. h. vznikala od 16.st. vlivem misionářů, rozvoj zvl. koncem 19.st. 1877 zal. Nár. konzervatoř. Nár. m. h. vytvořili M. de Ponce, C. Chávez Ramírez a jejich žáci. Představitelé soudobé tvorby jsou B. Galindo (*1910) a M. Enrtquez (*1926). Ze souborů vyniká Mexický folklórní balet, z interpretů houslista H. Szeryng.
