metafáze
metafáze, genet . jedna z fází nepřímého dělení buněčného jádra; kondenzované chromozómy se při ní shlukují v rovníkové rovině buňky, centromerami se přichycují na vlákna dělicího vřeténka a vytvářejí při tom charakteristickou dělicí figuru. Na přechodu m. a následující anafáze se podélně rozštěpují centromery, uvolňují se párové chromatidy jednotlivých chromozómů a vznikají dceřiné chromozómy. V.t. mitóza.
