makovice
makovice, 1. bot. zvl. typ tobolky s nástěnnou semenici (placentou), vzniklý z pestíku o větším počtu plodolistů. Vnitřní stěny oplodí vybihají v ploché lištovité výrůstky, nesoucí velké množsvi semen. Čnělka není vyvinuta a hvězdovitě paprsčitá blizna přisedá na vrcholu plodu. M. je charakteristickým plodem některých rostlin, hl. máku; 2. arch. dutá koule nebo elipsoid ukončující hrot věže; bývá hl. z mědi, někdy pozlacená. Ukládány do ní záznamv o založení a opravách stavby. V lid. arch. m. dřevěná.
