magnetický záznam
magnetický záznam, uložení informací na médium opatřené magn. vrstvou. V počítačové tech. vesměs záznam číslicových informací ve dvojkové soustavě. Fyzikální princip záznamu i čtení je totožný pro všechna konstrukční a koncepční provedení magn. záznamu: a) záznam bitových informací je prováděn záznamovou hlavou, umístěnou v těsné blízkosti magn. vrstvy. Hlavu tvoří solenoid s kovovým jádrem opatřeným úzkou štěrbinou pohybující se relativně vůči magn. vrstvě. Při generaci el. impulsu z vhodného zdroje do cívky se vzniklé elmag. pole uzavírá přes magn. vrstvu nad štěrbinou a zanechává v daném místě v okamžiku změny indukčního toku zmagnetované místo, unášené dále při pohybu média. Opakovanou generací určitého sledu se tak zapisuje požadovaný vzorek, tj. sériové vyjádření libovolné kombinace logických 0 a l; b) čtení záznamu probíhá v podstatě inverzním pochodem: čtecí (snímací) hlava podobného uspořádání jako hlava pro záznam je opatřena vinutím připojeným na vstup zesilovače. Při pohybu média nad štěrbinou je v okamžiku průchodu magn. záznamu indukován do cívky el. signál, který je po zesílení vhodně zpracován. Nejpoužívanější koncepcí magn. záznamu je v současné době magn. páska, resp. magnetický disk, obojí z kategorie dynamických pamětí, používaných převážně jako záložní paměti počítače.
