městský dům
městský dům, skladebná jed. města, vyvíjející se od zakládání privilegovaných m. obcí. Románský zděný dům byl stavěn na dispozici jedné přízemní místnosti se vstupní síňkou a komorou, patra byla přístupna schodišti buď vestavěnými do obvodové zdi, nebo schodištěm vnějším. Gotický dům rozšířil přízemí o podloubí, další komoru a průjezd, z něhož se ve 14.st. vytvořil tzv. mázhaus, síň, do níž v zadní části při schodišti ústila chodba do dvora. Oba typy, průjezdový a mázhausový, přetrvaly až do baroka. Barokní dům zjednodušuje palácovou dispozici vytvářením ústředně komponovaného půdorysu. Ke střední chodbě, průjezdu nebo vestibulu navazují symetricky řazené místnosti se schodištěm v zadním traktu. Typ barokního domu se udržel až do 19.st., kdy byl nahrazován domem činžovním.
