městská samospráva
městská samospráva, v předkap. formacích výkon polit., soudní a hosp. správy ve m. volenými a samostatnými orgány především v zájmu plnoprávných obyvatel (měšťanů) těchto aglomerací. V č. zemích se m. s. dotvářela ve 14.st. převážením významu m. rady v čele s purkmistrem nad rychtářem jako zástupcem vrchnosti. Ke všeob. prosazení m. s. především v č. král. m. došlo v období husitského rev. hnutí. 1547 byl uskutečněn první krok k omezení m. s. absolutistickou státní mocí, především dosazením král. hejtmanů a král. rychtářů. Soustavný tlak v tomto smyslu rozvinul v č. zemích po bělohorské bitvě Ferdinand II. opětovným dosazením král. hejtmanů (v Praze) a král. rychtářů (v ostatních král. m.). Současně byly zvětšeny i pravomoci podkomořího při obnovování m. rad a při dozoru zvl. nad hosp. a soudními záležitostmi. Po 1750 podřízena m. správa král. i poddanských měst kr. úřadům; 1784 došlo k úplnému odstranění m. s. a k nahrazení samosprávních orgánů zbyrokratizovanými magistráty. Nová fáze ve vývoji samosprávního řízení i m. obcí uskutečněna v podmínkách nastupujícího kapitalismu tzv. provizorním obecním řádem z 7. 3. 1849 na principech územní samosprávy. V.t. územní samospráva.
